Ženy v Rudé armádě - 1. část

Ve většině zemích během 2. světové války ženy působily v armádě především jako zdravotní sestry, administrativní pracovnice nebo zastávaly jiné pomocné role. V Sovětské armádě však nebylo nic nezvyklého, když ženy bojovaly po boku mužů na frontových liniích. V ozbrojených silách Sovětského svazu působilo přes 800 000 žen. Sloužily například jako pilotky, odstřelovačky nebo tankistky. Spousta z nich zastávala i velitelské pozice. 200 000 žen bylo vyznamenáno a 89 z nich získalo nejvyšší vyznamenání Hrdina Sovětského svazu.

Starší seržant Roza Georgiyevna Shanina (1924-1945), 19ti letá sovětská odstřelovačka s 59 potvrzenými zásahy (z toho 12 nepřátelských odstřelovačů). Ve skutečnosti byl počet zabitých nepřátel daleko vyšší.

Roza vstoupila do Rudé armády po smrti svého bratra v červnu 1943. Po úspěšném dokončení střeleckého kurzu u Moskvy, byla přiřazena k 184. střelecké divizi 3. běloruského frontu. Jako vynikající střelec byla Roza schopná přesně zasáhnout pohybující se cíl. Účastnila se bojů o město Vilnius a Kaunas. Stala se první sovětskou odstřelovačkou, které byl udělen Řád slávy III. a II. stupně. Po bojích ve východním Prusku v roce 1944 byla vyznamenána medailí Za odvahu. Dobrovolně se hlásila do každého útoku, což se jí také stalo osudným. Zemřela 28. ledna 1945, kdy byla smrtelně raněna střepinou dělostřeleckého granátu.

Na počest Rozy Shaniny byl ve městě Arkhangelsk vybudován její památník. Také se zde každoročně koná střelecká soutěž.

Roza Shanina

Mariya Ivanivna Dolina (1922 - 2010) byla pilotkou u 125. gardového bombardovacího pluku 4. gardové bombardovací divize. Se svým sovětským střemhlavým bombardérem Petljakov Pe-2 absolvovala během 2. světové války 72 bojových letů a shodila 45 tun bomb na nepřítele. V roce 1945 byla za svou odvahu odměněna nejvyšším vyznamenáním Hrdina Sovětského svazu.

Mariya Dolina

Major Marina Michajlovna Raskova (1912-1943) byla navigátorka bombardéru Petljakov Pe-2 a velitelka 587. ženského bombardovacího leteckého pluku. Bojovala se dvěma eskadrami u Stalingradu, kde zahynula při přeletu fronty za nepříznivého počasí 4. února 1943 poblíž Saratova.

Ještě v předválečném období se stala držitelkou nového světového rekordu v dálkovém letu na letadle AIR-12 a o rok později na malém hydroplánu Berjev MP-1. V září 1938 se podílela na dálkovém letu s letadlem Tupolev ANT-37 "Vlast" z Moskvy na Dálný východ bez mezipřistání. Tento let dlouhý přes 6000 km se stal novým ženským světovým rekordem v dálkových letech. Marina se krátce poté stala jednou z prvních žen, které byl udělen Titul hrdina Sovětského svazu.

Marina Raskova

Gardový podporučík Lydia Litvak (1921-1943) byla nejúspěšnější sovětskou stíhací pilotkou u stíhacího pluku 296. IAP. 10 měsíců bránila svojí vlast v bitvě u Stalingradu a sestřelila nejméně 12 nepřátelských letadel. 1. srpna 1943 absolvovala čtyři bojové lety. Během prvních tří sestřelila tři nepřátelská letadla. Ze čtvrtého letu se však nikdy nevrátila. Její Jak-1b se zřítil nedaleko Koževňa v okrese Šachťarsk. Byla vyznamenána Zlatou hvězdou, Leninovým řádem, Řádem rudého praporu, rudé hvězdy a Řádem Vlastenecké války I.stupně. V roce 1990 jí byl udělen titul Hrdina Sovětského svazu.

Lydia Litvak

2. část Zde

Sledujte nás také na facebooku Východní fronta