Samotný nuž, přesněji Fallkappmesser, se fasoval k padáku, nebyl tedy osobní majetek vojáka. Byl určen k tomu, aby se voják mohl odříznout na zachyceném padáku třeba ve větvích pomocí jedné ruky. Odklopením páčky a následné její stisknutí zvedne pružný plech a čepel vyjede z rukojeti. Na noži je také tlustá jehla která slouží k rozpíchnutí uzlů, nikoliv k usmrcování. Nůž byl fasován se šňůrou která se přivazovala nejčastěji k opasku, aby ho majitel ve výšce neztratil. Šňůry byly různé, nejoblíbenější byly vyrobené přímo z padákové šňůry, ale vyráběly se i z běžného provázku.
Vyráběl se ve 2 variantách. První nerozebíratelný model se vyráběl od let 37-41 v nerezovém provedení. Střenky byly z ořechového dřeva. V literatuře se uvádí, že ho vyrábělo celkově 8 výrobců.
Druhý model byl jinak řešen kvůli možnosti čištění nože zevnitř, takže se dal jednoduše rozebrat zmačknutím čudlíku poblíž hlavice na levé střence. Jako materiál byl většinou použit normální plech, který byl následně fosfátováním ošetřen proti korozi. Jako materiál na střenky byl použit buk ale i ve vyjímečných případech ještě zbytky ořechu. Pár kousků se ale vyrobilo ještě v nerezovém provedení ze zbytků materiálu z první série.
Při přechodu na 2. model se uvádělo pouze předávací číslo RBNr
Ve východním Německu (NVA) se tento nůž také používal, ale jen ve velice malé míře a to s jinou hlavicí. Tento nuž se dokonce objevil i v testovací serií ve Velké Británii. Totožný s prvním modelem, ovšem ne z nerezového materiálu a střenky byly plastové.
Nahoře civilní verze, pod ním vojenská
Co se týče replik, tak momentálně je na trhu nejčastější replika druhého modelu, která je zpracovaná tak z 80%, jsou tam prostě docela chyby. Hlavní poznávací znamení je, že má nýty na střence z mědi. Zbytek jsou individuální výroby kde je potřeba pečlivější prohlédnutí nože a porovnání zpracování s originálem.
Autor článku: Jiří Petrovič
Sledujte nás také na facebooku Východní fronta
0 komentářů:
Okomentovat