8. SS Kavallerie Division "Florian Geyer"

Historie 8. jízdní divize SS „Florian Geyer“ sahá až do listopadu 1939, kdy byla v Polsku zformována jednotka SS-Totenkopf-Reiter-Standarte se 4 eskadrami. Ta byla v prosinci 1941 zvětšena na 9 eskader a dvě baterie jezdeckého dělostřelectva. Velitelem se stal SS-Standartenführer Hermann Fegelein. Hlavním úkolem bylo udržovat "bezpečnost"v polském vnitrozemí. De facto šlo o terorizování polského obyvatelstva a vraždění židovských občanů. O rok později došlo k rozdělení na SS-Totenkopf-Reiter-Standarte 1 a SS-Totenkopf-Reiter-Standarte 2, jehož velitelem se stal Sturmbannführer Franz Magill. V únoru 1941 byly obě jednotky přejmenovány na kavalerijní pluky (SS-Kavallerie-Regiment 1 a 2). Krátce na to byly velením podřízeny Kommandostabu RFSS (Kommandostab Reichsführer-SS). Na začátku srpna byly na Himmlerův příkaz oba pluky začleněny do nově vzniklé SS Kavallerie-Brigade, která byla posílena dalšími podpůrnými jednotkami, jako například spojaři, průzkumníky, protivzdušnou obranou a zásobovacími jednotkami. Celkem se brigáda skládala z 3 500 mužů, 2 900 koní a 375 vozidel.

SS Kavallerie Brigade, Polsko 1939.

Po německé invazi do Sovětského svazu měla SS Kavallerie-Brigade spolu s 1. SS-Infanterie-Brigade za úkol udržovat klid v problémových oblastech na okupovaném území. Šlo většinou o likvidaci Židů, partyzánů a obklíčených vojáků SSSR.

1. srpna 1941 byla SS Kavallerie-Brigade zodpovědná za smrt 800 lidí. O pět dní později, tedy 6. srpna, toto číslo vzrostlo na 3 000. 1. srpna brigáda rovněž obdržela rozkaz z Himmlerova Kommandostabu RFSS, který zněl: "Všichni Židé musí být zastřeleni. Ženy nažeňte do bažin." V průběhu příštích týdnů SS-Kavallerie-Regiment 1 popravil 11 000 Židů a kolem 400 zajatých sovětských vojáků.
Sturmbannführer Franz Magill a jeho SS-Kavallerie-Regiment 2 pomáhal během zátahu ve městě Pinsk, kde bylo popraveno 5 000-8 000 mužů ve věku 18-55 let. Krátce poté bylo zastřeleno dalších 2 000 obyvatel včetně žen a dětí.

SS Kavallerie Brigade, 1941

Do bojů v přední linii se SS Kavallerie-Brigade zapojila v zimě 1941-1942 v bitvě o Ržev. V lednu 1942 ale utrpěla značné ztráty. Jeden z praporů hlásil až 75% ztrát při boji v lese na sever od Rževu. Proto byla brigáda do konce března 1942 zredukována na sílu bojové skupiny o počtu asi 700 mužů. Ostatní zbylé jednotky byly staženy do Polska k doplnění stavu. Zde byl připojen třetí jízdní pluk a v červnu 1942 nastoupilo kolem 9 000 maďarských dobrovolníků z Volksdeutsche.

V říjnu byla brigáda přejmenována na 8. SS-Kavallerie-Division. Poté byla divize poslána zpět na východní frontu, kde pod skupinou armád Mitte bojovala v oblasti Ržev-Orel. Na jaře 1943 byla přesunuta do oblasti Bobruisku, kde se opět starala o vnitřní bezpečnost. V září se divize přesunula na jih fronty, kde ustoupila k Dněpru. V říjnu byla převelena do Maďarska, kde byly připojeny 2 prapory: SS-Panzerjäger-Abteilung 8 (28 kusů stíhačů tanků Hetzer ve dvou rotácha, třetí rota disponovala 14 italskými tanky Carro Armato M.15/42) a SS-Sturmgeschütz-Abteilung 8 (byl tvořen baterií samohybných děl Stug III). Z průzkumného praporu Aufklärungs-Abteilung byl vytvořen Panzer-Aufklärungs-Abteilung.

Na východní frontě

Po reorganizaci byla divize poslána do Chorvatska. Po návratu, v dubnu 1944, se účastnila bojů v Transylvánii po zhroucení rumunské fronty. V březnu byla oficiálně pojmenována po Florianu Geyerovi (1490–1525) a stala se z ní 8. SS Kavallerie Division "Florian Geyer".

V prosinci 1944 byla divize spolu s IX. Waffen-Gebirgskorps der SS uvězněna v Budapešti. Město obklíčila Rudá armáda a strhl se nelítostný boj, během kterého byla 8. jízdní divize SS zcela zničena. Z 30 000 mužů, kterými divize disponovala, se k německým hranicím vrátilo jen 800.