Kozáci jako součást wehrmachtu, východní fronta 1942
Kozáci byli svobodní obyvatelé ukrajinských a jihoruských stepí, zemědělci a válečníci. Jejich historie sahá až do 14.-15. století. Existovalo několik kozáckých vojsk z nichž nejvýznamnější byli donští a záporožští kozáci. Většinou bojovali jako jízda.
V 19. století Carská moc využívala kozáků jako loajální vojska při potlačování rolnických a dělnických vzpour. Kozáci byli odpůrci bolševismu a účastnili se např. Říjnové revoluce. Po vítězství komunistů v roce 1920 začala Komunistická vláda tvrdit, že kozáci jsou nebezpečný teroristický živel a potenciální nepřítel jejich režimu. Kozácká samospráva byla zrušena, vojska rozpuštěna a jejich oblasti byli rozděleny mezi jednotlivé svazové republiky. Brzy na to se jich dotkla vlna združstevňování a mnozí z nich byli označeni jako kulaci a odesláni na nucené práce.
V roce 1936 byly kozácké jezdecké jednotky zavedeny do Rudé armády.
Během Velké vlastenecké války se Hitler snažil využít kozácké nespokojenosti s vládou bolševiků nejprve na Ukrajině. Později se při jarní ofenzivě roku 1942 začaly spontánně tvořit dobrovolnické útvary, které se k Německé armádě přidaly. Během tohoto postupu byla německou armádou obsazena kozácká území vojska Donského, Kubáňského, částečně Těrského a Kalmycká oblast.
Zde je vidět typická zbraň kozáka - šavle Shaska M1927
XV. kozácký jezdecký sbor byl využíván především v boji proti partyzánům v Jugoslávii, případně byl nasazen i v Maďarsku.
Generál Helmuth von Pannwitz
Více fotek ZDE
0 komentářů:
Okomentovat