Kozáci v německé armádě

Víc jak 20 000 mužů s původem ze Sovětského svazu bojovalo spolu s německými ozbrojenými silami proti SSSR. Kozáci měli působit jako součást Wehrmachtu prakticky už od začátku operace Barbarossa.

Kozáci jako součást wehrmachtu, východní fronta 1942

Kozáci byli svobodní obyvatelé ukrajinských a jihoruských stepí, zemědělci a válečníci. Jejich historie sahá až do 14.-15. století. Existovalo několik kozáckých vojsk z nichž nejvýznamnější byli donští a záporožští kozáci. Většinou bojovali jako jízda.

V 19. století Carská moc využívala kozáků jako loajální vojska při potlačování rolnických a dělnických vzpour. Kozáci byli odpůrci bolševismu a účastnili se např. Říjnové revoluce. Po vítězství komunistů v roce 1920 začala Komunistická vláda tvrdit, že kozáci jsou nebezpečný teroristický živel a potenciální nepřítel jejich režimu. Kozácká samospráva byla zrušena, vojska rozpuštěna a jejich oblasti byli rozděleny mezi jednotlivé svazové republiky. Brzy na to se jich dotkla vlna združstevňování a mnozí z nich byli označeni jako kulaci a odesláni na nucené práce.
V roce 1936 byly kozácké jezdecké jednotky zavedeny do Rudé armády.

Během Velké vlastenecké války se Hitler snažil využít kozácké nespokojenosti s vládou bolševiků nejprve na Ukrajině. Později se při jarní ofenzivě roku 1942 začaly spontánně tvořit dobrovolnické útvary, které se k Německé armádě přidaly. Během tohoto postupu byla německou armádou obsazena kozácká území vojska Donského, Kubáňského, částečně Těrského a Kalmycká oblast.

Zde je vidět typická zbraň kozáka - šavle Shaska M1927

Když počátkem roku 1943 začala z Kubáně a Donu německá vojska ustupovat, odešlo odtud s nimi spolu se svými rodinami několik desítek tisíc kozáků. Během léta 1943 byly staženy zbytky těchto menších jednotek do výcvikového střediska v Mlawě v Polsku. V Mlawě vznikla 1. Kossaken-Kavallerie- Division složena ze dvou jezdeckých brigád se stavem 12 000 mužů. V prosinci 1944 byla divize pouze v zásobování podřízena jednotkám SS a přeorganizována na XV. kozácký jezdecký sbor (XV. KKK ). Z brigád se staly divize a stav se zvětšil na 20.000 mužů. Sboru velel generál von Pannwitz. Ke sboru byla také přiřazena pěší brigáda a formálně i 3. kozácká divize v Kozáckém stanu v Tolmezzo v severní Itálii.
XV. kozácký jezdecký sbor byl využíván především v boji proti partyzánům v Jugoslávii, případně byl nasazen i v Maďarsku.

Generál Helmuth von Pannwitz

Po válce byl téměř celý XV. KKK vydán britskou armádou do rukou NKVD a deportován na nucené práce v Sovětském svazu. Generál von Pannwitz a čelní představitelé kozáckých vojsk byli v roce 1947 v moskevské věznici Ljubljanka popraveni a německý důstojnický sbor spolu s kozáky rozvezeni do táborů nucených prací.

Více fotek ZDE