Nálet na Prahu - 14. února 1945

Když  Rudá armáda začátkem roku 1945 postupovala k Berlínu, narazila na Němce zakopané na Odře, což ji značně zpomalilo a ze západu se masivně stahovaly další německé jednotky. Sověti neměli k dispozici žádné bombardéry, kterými by ničili nepřítele v týlu a zabraňovali by tak přesunu rezerv.
V únoru se na Krymu při jaltské konferenci sešli lídři Velké Británie, SSSR a USA. Wiston Churchill nabídl Stalinovi pomoc v podobě bombardování klíčových železničních uzlů výměnou za pár ústupků v budoucím uspořádání Evropy. Například vyžadoval, aby část Evropy spravovala Francie. Stalin souhlasil.

Již dva dny po jaltské konferenci z Anglie odstartovala první vlna bombardérů - 773 britských lancasterů a halifaxů. Cílem se staly Drážďany. O den později, tedy 14. února 1945, na Drážďany zamířily tentokrát americké bombardéry B-17. Druhou vlnu tvořilo celkem 461 letounů.

Boeing B-17 Flying Fortres

Ten den panovala nad Evropou hustá nízká oblačnost a nebylo vidět takřka vůbec nic.
1.bombardovací letka byla vedena letounem podplukovníka Lewise P. Ensigna, kterému však po přeletu německých hranic vysadil radar. Tento přístroj snímal reliéf terénu a umožňoval tak letcům na malé kruhové obrazovce sledovat, jak přibližně vypadá terén v jejich nejbližším okolí a to i za špatného počasí. Byl to vůbec první radar, který se ve vojenských letadlech používal. Žádné jiné letadlo z Ensignovy letky zatím radarem vybaveno nebylo. Bombardéry se tak mohly řídit jen podle kompasu, který ukazoval směr. Dosaženou vzdálenost navigátor vypočítal podle hodinek, rychlosti letadla a síly větru.

Kvůli silnému protivětru se letka už nad Nizozemskem odklonila od původního kurzu a směřovala na jihovýchod. Situaci komplikoval i fakt, že letouny neletěly ke svému cíli přímou cestou. Aby Němce zmátly, kličkovaly nad Evropou a k místu útoku se vydaly až z iniciačního bodu. Tím měl být Cvikov, který se nachází 90 km jihozápadně od Drážďan. Když navigátor Ensignova bombardéru kapitán Brown hlásil, že mezi mraky zřejmě vidí Cvikov, ve skutečnosti se letka nacházela nad Plzní.

Nad protektorátem se počasí vyjasnilo a Brown mohl letku navigovat podle železniční trati. Řídil se letovým plánem, podle kterého měla vést jihozápadně od Cvikova železniční trať a po 90 km měla končit v Drážďanech. Úplně stejným směrem a v přibližně stejné vzdálenosti od Plzně ležela Praha.

Bombardování Prahy

Když se bombardéry objevily nad Prahou, podplukovník Ensign dává rozkaz k útoku v přesvědčení, že jeho letka konečně dosáhla svého cíle. První pumy dopadly na Radlice. Na druhém břehu Vltavy nálet zasáhl Palackého most a poškodil Myslbekovy sochy Záboje a Slavoje. Další pumy dopadly na Karlovo náměstí. Bunkr, ve kterém se ukrývalo několik desítek matek s dětmi, dostal přímý zásah. Nálet pokračoval na Vinohrady a poslední bomby dopadly na Vršovice. Celý nálet trval zhruba pět minut. Na Prahu bylo svrženo 152 tun bomb. Podle městských statistik bylo zasaženo 2500 domů, z toho bylo 88 velmi těžce poškozeno a 68 úplně zničeno. Vojenský objekt nebyl zasažen žádný. 701 lidí bylo zabito a 1184 zraněno. Bez domova zůstalo 11 000 obyvatel.

Při zpáteční cestě Ensignova letka přistála na základnách ve Francii a Belgii. Až zde piloti ze srovnávání fotografií bombardování a Drážďan zjišťují, že minuli svůj cíl.