Stíhací esa 2. světové války: Generalleutnant Gerhard Barkhorn

Generalleutnant Gerhard “Gerd” Barkhorn (1919 – 1983) byl se svými 301 potvrzenými sestřely druhým nejlepším německým stíhacím pilotem. Lepší byl pouze jeho kolega Erich Hartmann (352 sestřelených letadel). Barkhorn společně s Hartmannem létal u nejúspěšnější stíhací eskadry Jagdgeschwader 52 a absolvoval celkem 1 104 bojových misí.

 Gerhard Barkhorn

Do 2. světové války se poprvé zapojil během bitvy o Francii v roce 1940. Později se účastnil také bitvy o Británii, během které byl poprvé sestřelen nad kanálem La Manche. Ještě před přesunem na východ byl vyznamenán Železným křížem I. třídy.

Erich Hartmann (vlevo) a Gerhard Barkhorn

V roce 1941 se účasnil operace Barbarossa. Během svého působení na východní frontě se mu, mimo jiné, podařilo sestřelit Hrdinu Sovětského svazu - poručíka Vasiljeva.
11. ledna 1943 byl vyznamenán Rytířským křížem s dubovými ratolestmi. V březnu roku 1944 byl Barkhorn za 250 sestřelů vyznamenán třetím nejvyšším německým vyznamenáním - Rytířským křížem s dubovými listy a meči.

V květnu téhož roku byl při jedné z bojových misí napaden stíhacími letouny Bell P-39 Airacobra, které doprovázely sovětské bombardéry. Barkhorn byl zasažen do nohy a paže a jeho letoun Bf 109G-6 byl těžce poškozen. I tak se mu ale podařilo přeletět na vlastní území a nouzově přistát. Ze zranění se zotavoval 4 měsíce.

Barkhornův  Bf 109G-6 "Christl", který nesl jméno jeho manželky

6. ledna 1945 se stal, v rámci obrany říše, velitelem Jagdgeschwader 6. Tato jednotka byla vybavena jednomotorovými stíhacími letouny Focke-Wulf Fw 190, ale Gerhard si raději ponechal svůj Bf 109G. Jagdgeschwader 6 utrpěla při střetu s americkými leteckými jednotkami značné ztráty a Barkhorn byl nucen pro velké fyzické i psychické vypětí odejít z postu velitele.

Zbytek války působil u elitní Jagdverband 44, která létala s proudovými Messerschmitty Me 262. U této jednotky se mu však tolik nedařilo. Nepřipsal si ani jeden sestřel.
Svůj poslední let absolvoval 21. dubna 1945. Když pronásledoval formaci nepřátelských bombardéru, motor u jeho letounu začal hořet, což ho přinutilo nouzově přistát.

V květnu 1945 byl Gerhard zajat americkými jednotkami. V září téhož roku byl však propuštěn. Od roku 1956 sloužil jako pilot u západoněmecké luftwaffe. Konkrétně působil v jednotce JaboG 31 Boelcke. V roce 1976 odešel do důchodu.

Gerhard Barkhorn zemřel 8. ledna 1983. Podlehl zraněním, které utrpěl při autonehodě o 2 dny dříve. Pohřben byl na vojenském hřbitově v Tegernsee v Bavorsku.


Sledujte nás také na facebooku Východní fronta