čtvrtek 30. června 2016

Operace Herbstnebel - plán bitvy v Ardenách

Bitva v Ardenách, nebo také bitva o výběžek, bylo označení pro německou zimní ofenzívu, která byla naplánována na prosinec roku 1944. Byl to poslední Hitlerův pokus o zvrácení průběhu 2. světové války. Německo vedlo válku na dvou frontách a situace se pro něj nevyvíjela příznivě. Hitler se s nepříznivou situací nehodlal smířit a všechno své úsilí upnul k belgickým Ardenám a k městu Antverpy.

Němečtí vojáci v Ardenách 

Cílem celé operace se stalo město Antverpy. Úspěšný postup by vedl k přerušení spojení mezi 21. skupinou armád polního maršála Montgomeryho v Belgii a Holandsku a zbytkem armády generála Eisenhowera. Nutno podotknout, že většina německých generálů s ofenzívou nesouhlasila. Všichni (až na Hitlera) moc dobře věděli, že proveditelnost tohoto plánu je nereálná. Nejvíce protestoval maršál Model a maršál Rundstedt. Německo bylo vyčerpáno a nemělo dostatečné lidské ani materiální zásoby. Proto se předpokládalo velké využívání spojeneckého materiálu, který bude získán během postupu německých jednotek.

Začátek operace byl původně naplánován na 25. listopadu pod označením „Wacht am Rhein“ (Stráž na Rýně). Němečtí generálové ale Hitlera přesvědčili, aby začátek operace přesunul na 16. prosince, což mělo dát jednotkám více času na přípravu. Název operace byl změněn na „Herbstnebel“ (Podzimní mlha).

Samotná operace Herbstnebel měla být zahájena náhlým a překvapivým útokem ze zalesněné oblasti, která se nacházela na pomezí mezi americkou a britskou armádou. Americké obranné pozice měla prorazit nově zformovaná 6. tanková armáda SS pod velením SS-Oberstgruppenführera Josefa Dietricha a 5. tanková armáda Hasso von Manteuffela s podporou 7. armády generála Ericha Brandenberga. Tanky měly prorazit frontu o šířce 150 kilometrů od města Monschau na severu po Echternach na jihu. Hitler předpokládal, že v případě, kdy nebudou moci spojenecká letadla vzlétnout, dosáhnou jeho tanky břehů řeky Mázy za dva dny. Po překonání řeky měla 6. tanková armáda postupovat na Antverpy, zatímco 5. tanková divize měla postupovat přes Brusel k přístavnímu městu na březích La Manche.

SS-Obersturmbannführer Otto Skorzeny byl pověřen vedením diverzního útok. Což znamenalo nasazení řady anglicky hovořících diverzantů (oblečených do spojeneckých uniforem) za frontovou linii. Diverzanti měli za úkol vnést zmatky do spojeneckých přesunů, vyřazovat spojení či zaměňovat ukazatele na křižovatkách.

SS-Obersturmbannführer Otto Skorzeny měl dále vyslat malé motorizované jednotky k mostům přes Mázu. Tyto jednotky měly za úkol mosty obsadit a udržet je do příjezdu německých čelních jednotek.

Předpokládaný postup 

Spojenci považovali Ardeny za klidný sektor, proto se zde nacházely nezkušené a neúplné americké jednotky 12. skupiny armád generála Omara Bradleyho. 129 kilometrů dlouhý úsek bránily jen čtyři divize amerického VIII. sboru generálmajora Troye Middletona. 28. a 4. pěší divize zde byli umístěny ke zotavení po těžkých bojích. Dále se v sektoru Arden nacházela 106. pěší a 9. obrněná divize. Obě bez bojových zkušeností.

Plán zahrnoval také použití nových „zázračných“ zbraní Německé říše. Do boje měl být nasazen například první proudový stíhač Messerschmitt Me 262, který létal rychlostí až 896 km/h, dále stíhač tanků JgdPz VI Jagdtiger, nejtěžší sériově vyráběné obrněné vozidlo či nejtěžší tank své doby PzKpfw VI Tiger II.

PzKpfw VI Tiger II v Ardenách 

0 komentářů:

Okomentovat